Jsou desky, o kterých slyšíte tak často, že si je prostě musíte hned pořídit a poslechnout. A pak jsou desky, o kterých jste někde jednou četli v nějakém rozhovoru se nějakým hudebníkem, ale k jejich poslechu se ne a ne dostat. Přesně takto jsem to měla s deskou od hudebníka Davida Crosbyho.
V mém mobilu jsem nosila desku s názvem "If I Could Only Remember My Name" snad půl roku. Deska vyšla jako solová prvotina Davida Crosbyho v roce 1971. Možná proto, že je deska více jak 40 let stará, mě netlačilo nic k tomu, si jí hned poslechnout. Až jednoho brzkého rána na ní došla řada v metru po cestě do práce. Bylo to přesně ta chvíle, kdy jsem ospalá neschopna soustředění na nějakou literaturu zalovila ve své hudební knihovně, abych si poslechla tedy alespoň něco, co jsem dlouho odkládala. Hudba mě probudila dokonale.
David Crosby je americký kytarista a zpěvák známý především jako zakládající člen kapely The Byrds (hity jako "Turn, Turn, Turn" nebo "Mr. Tambourine Man") a superskupiny Crosby, Stills, Nash and Young. Působil a stále působí i sólově a vydal celkem 4 sólové desky, přičemž poslední vyšla letos pod názvem "Croz".
Na své první sólové desce Crosby ukázal, jak moc je vynikají muzikant a jak skvělý má cit pro hudbu. Je to album na první poslech pohodové. Když si ho pustíte podruhé, potřetí, pokaždé vás překvapí nové detaily, které jste na desce předtím neslyšeli. Mám to s touto hudbou stejně jako třeba s Jimi Hendrixem - v hudbě je tolik malých detailů, že je potřeba si to poslechnou vícekrát a když si album pustím po letech, budu stejně překvapená a okouzlená, jako na první poslech.
Jeho hudba bývá popisována jako transcendetální, relaxační, spirituální. Já bych ho spíše popsala jako pohodový rock, pomalejší hudba plná kytar a vynikajícího hlasu! Kytary je tam opravdu hodně. Narozdíl ale například od písní třeba Santany mě to vůbec nevadí. U hudby zmiňovaného Santany nebo třeba Michala Pavlíčka mě kytarová sóla začnou po chvíli nudit a trochu vadit. Je to na úkor hlavní melodie. Nejsem muzikant,abych tato sóla ocenila. U Davida Crosbyho si to naopak užívám! Možná proto,že i když je píseň instrumentální,nebo bez textu jen s popěvkem,kytara se víceméně drží hlavní melodie. Vše je naprosto vyváženo. I přes skvělou harmonii obsahuje každá píseň nějaký nápad a má svůj osobitý náboj. Jako závazek do dalšího měsíce si dávám poslechnout si další jeho alba. Jestli se mi tedy podaří odtrhnout se od tohoto prvního.
Jako ukázku jsem vybrala píseň Cowboy Movie.
Přeji příjemný poslech.
V mém mobilu jsem nosila desku s názvem "If I Could Only Remember My Name" snad půl roku. Deska vyšla jako solová prvotina Davida Crosbyho v roce 1971. Možná proto, že je deska více jak 40 let stará, mě netlačilo nic k tomu, si jí hned poslechnout. Až jednoho brzkého rána na ní došla řada v metru po cestě do práce. Bylo to přesně ta chvíle, kdy jsem ospalá neschopna soustředění na nějakou literaturu zalovila ve své hudební knihovně, abych si poslechla tedy alespoň něco, co jsem dlouho odkládala. Hudba mě probudila dokonale.
David Crosby je americký kytarista a zpěvák známý především jako zakládající člen kapely The Byrds (hity jako "Turn, Turn, Turn" nebo "Mr. Tambourine Man") a superskupiny Crosby, Stills, Nash and Young. Působil a stále působí i sólově a vydal celkem 4 sólové desky, přičemž poslední vyšla letos pod názvem "Croz".
Na své první sólové desce Crosby ukázal, jak moc je vynikají muzikant a jak skvělý má cit pro hudbu. Je to album na první poslech pohodové. Když si ho pustíte podruhé, potřetí, pokaždé vás překvapí nové detaily, které jste na desce předtím neslyšeli. Mám to s touto hudbou stejně jako třeba s Jimi Hendrixem - v hudbě je tolik malých detailů, že je potřeba si to poslechnou vícekrát a když si album pustím po letech, budu stejně překvapená a okouzlená, jako na první poslech.
Jeho hudba bývá popisována jako transcendetální, relaxační, spirituální. Já bych ho spíše popsala jako pohodový rock, pomalejší hudba plná kytar a vynikajícího hlasu! Kytary je tam opravdu hodně. Narozdíl ale například od písní třeba Santany mě to vůbec nevadí. U hudby zmiňovaného Santany nebo třeba Michala Pavlíčka mě kytarová sóla začnou po chvíli nudit a trochu vadit. Je to na úkor hlavní melodie. Nejsem muzikant,abych tato sóla ocenila. U Davida Crosbyho si to naopak užívám! Možná proto,že i když je píseň instrumentální,nebo bez textu jen s popěvkem,kytara se víceméně drží hlavní melodie. Vše je naprosto vyváženo. I přes skvělou harmonii obsahuje každá píseň nějaký nápad a má svůj osobitý náboj. Jako závazek do dalšího měsíce si dávám poslechnout si další jeho alba. Jestli se mi tedy podaří odtrhnout se od tohoto prvního.
Jako ukázku jsem vybrala píseň Cowboy Movie.
Přeji příjemný poslech.
